Starý Tomke Soler seděl ve své stroze zařízené pracovně v hezké konstruktivistické vilce uprostřed obce Tiseng, kde úspěšní a zámožní - vzdáleni ruchu hlavního města Koramantu - hledali klid. Zde byli mezi sebou, zde mohli po mnohaleté únavné činnosti v podnikání, obchodu či politice konečně užívat plodů svého života.

Tomke byl tak trochu podivín. Téměř celý život strávil v New Yorku, přesněji řečeno v newyorské čínské čtvrti. Jako šestnáctiletý chlapec utekl z domova v rodném Koramantu, ne proto, že by ho snad nutily rodinné poměry, neboť pocházel z rodiny dobře situovaného advokáta, ale z romantické touhy po dobrodružství.

Podivuhodnými a spletitými cestami se dostal až do Bremerhavenu, kde se nalodil jako plavčík (Decksjunge) na obchodní loď „Macao Star“ a plavil se s ní Suezským kanálem přes Arabské moře do Indického oceánu a dále do neklidných vod Jihočínského moře. Tam loď vyložila výrobky evropských strojíren a naložila náklad vzácných tropických dřev pro USA. A tak se nyní již sedmnáctiletý mladý námořník Tomke ocitl v San Franciscu. Zde si našel místo příručího v obchodě s látkami. Po dvou letech se čirou náhodou v obchodě seznámil s čínským obchodníkem, znalcem porcelánu. Spřátelili se a Wang Ye (tak se Číňan jmenoval) ho zasvětil do tajů čínského porcelánu.

Tomke se tak stal odborníkem na porcelán a jiné typicky čínské výrobky. Ve svých třiadvaceti letech odcestoval do New Yorku, kde si na Mulberry Street přímo uprostřed čínské čtvrti otevřel obchod s chinériemi. S úspěchem zde prodával hedvábné látky, nejjemnější porcelán, bambusové zboží, brokát a mávající šťastné kočky. Byl velmi úspěšný a nahromadil slušné jmění. V pětašedesáti letech odešel do penze, obchod prodal a odstěhoval se do staré vlasti, kterou neviděl plných čtyřicet devět let. Zde se usadil v mondénním Tisengu, kde zakoupil vilu po zesnulé operní divě.

Tomke málokdy vilu opouštěl, i za krásného počasí trávil většinu času ve své pracovně, kde jediným luxusem bylo jako okno kašírované promítací plátno. V okamžicích stesku po New Yorku zapínal zadní projekci a hodiny pozoroval bývalý výhled ze své kanceláře nad obchodem na Mulberry Street. V příjemném rytmu se na plátně střídal den s nocí, rozednívání se stmíváním. Miloval rozsvěcování oken v domech, které tak důvěrně znal. Zcela vpravo budova Federálního soudu (Federal Court Building), přímo naproti budova, kde mimo jiné sídlí kanceláře manhattanského okresního prokurátora (Louis J. Lefkowitz State Office Building), za ní vykukuje obdélníková budova úřadu vlády USA (Jacob K. Javits Federal Building) a úplně vzadu ční nový One World Trade Center. Zcela vlevo pak soudní budova Spojených států (Thurgood Marshall United States Courthouse).

Tomke mohl tuto scenérii sledovat celé hodiny. V duchu se přitom procházel před svým obchodem Columbus parkem, kde za pozdních letních odpolední zpívaly Číňanky táhlé, melancholické písně své vzdálené vlasti a po setmění se ozývalo pištění početných krysích rodin, které zcela nepokrytě považovaly Columbus park za svůj.